|
|
Použití agenta a otázky policejní provokace
Řepíková, Kristýna ; Dvořák, Marek (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Použití agenta a otázky policejní provokace Abstrakt Předkládaná práce se zaměřuje na operativně pátrací prostředek použití agenta, zakotvený v § 158e zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestním řádu). Ten je hojně využíván při vyšetřování té nejzávažnější kriminality, jako je kriminalita organizovaná, drogová, či terorismus. Ideální se jeví situace, kdy agent při své činnosti vystupuje v postavení tzv. agenta kontrolora, jenž je právem aprobovaným konceptem. Skutečnosti zjištěné agentem kontrolorem zákonným způsobem je možné užít za důkazy v konkrétní trestní věci. Agent kontrolor však velmi snadno může svým jednáním vstoupit do role tzv. agenta provokatéra. Policejní provokace je ze strany Evropského soudu pro lidská práva a soudů českých označena za nepřípustnou techniku, jejímž procesním dopadem v dané trestní věci je nepoužitelnost důkazů získaných na jejím základě, a to pro jejich absolutní neúčinnost. Institutu použití agenta a s ním spojeným otázkám policejní provokace se v dané práci věnuji následovně. V první kapitole dochází k uvedení do problematiky operativně pátrací činnosti, do níž operativně pátrací prostředky, vedle podpůrných operativně pátracích prostředků, spadají. To je klíčové pro pochopení samotné podstaty institutu použití agenta. Stejně tak dochází k vymezení dvou...
|
|
|
Použití agenta v trestním řízení
Dvořák, Marek ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
1 POUŽITÍ AGENTA V TRESTNÍM ŘÍZENÍ THE USE OF AN AGENT WITHIN A CRIMINAL PROCEDURE Mgr. Marek Dvořák Rigorózní práce (2019) ABSTRAKT Předkládaná práce pojednává o jednom z efektivních nástrojů boje proti organizovanému zločinu, kterým je použití agenta. Použití agenta je jedním z taxativně vymezených operativně pátracích prostředků upravených trestním řádem, a to konkrétně ustanovením § 158e TŘ. Lze hovořit o silně ofenzivním instrumentu podléhajícím relativně složité právní regulaci, jenž mnohdy jako prakticky jediný umožňuje získání objektivních poznatků ze spletitého prostředí (nejen) konspirativně jednajících organizovaných zločineckých skupin. Zároveň se však použití agenta mnohdy dostává do kolize s vysokým standardem základních lidských práv garantovaných nejen právem vnitrostátním, ale též právem mezinárodním. Problematika si proto vyžaduje taktéž zkoumání aspektů mezinárodních, včetně judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Rigorózní práce je členěna (bez úvodu a závěru) do celkem 4 větších kapitol, v nichž autor rozebírá řešenou problematiku v celé její šíři, přičemž se nevyhýbá ani otázkám méně obvyklým či kontroverzním. V rámci jednotlivých pasáží jsou autorem uváděny ke zvážení jeho názory de lege ferenda, které následně stručně shrnuje v závěrečné kapitole práce. První část provádí...
|
|
|
Operativně pátrací prostředky
Černá, Kateřina ; Tejnská, Katarína (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Operativně pátrací prostředky Abstrakt Předkládaná diplomová práce se zabývá tématem operativně pátracích prostředků vymezených trestním řádem, do kterého byly zařazeny s účinností od roku 2002. Hlavním cílem práce je komplexnější popis podstaty a vnitrostátní platné a účinné právní úpravy těchto prostředků, a dále zanalyzování možných problematických míst a nedostatků. V současné době zmíněný zákon v hlavě deváté nazvané postup před zahájením trestního stíhání taxativně vypočítává konkrétní druhy těchto prostředků, kterými jsou předstíraný převod, sledování osob a věcí a použití agenta. Samotná diplomová práce je rozdělena do 6 kapitol. První kapitola je věnována jak vymezení těchto prostředků, zasazení do souvislosti s operativně pátrací činností a jejich porovnání s tzv. podpůrnými operativně pátracími prostředky upravenými zákonem o Policii ČR, tak dále stručné historii jejich používání na našem území. V druhé kapitole jsou shrnuty obecné podmínky jejich použití, které se až na malé výjimky uplatní u všech operativně pátracích prostředků. Třetí, čtvrtá a pátá kapitola pak pojednává o konkrétních operativně pátracích prostředcích, a to v pořadí, v jakém jsou upraveny trestním řádem. V diplomové práci není ani opomenuta problematika prostorových odposlechů, které se řídí ustanoveními o sledování osob a...
|
|
|
Použití agenta v trestním řízení
Dvořák, Marek ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
1 POUŽITÍ AGENTA V TRESTNÍM ŘÍZENÍ THE USE OF AN AGENT WITHIN A CRIMINAL PROCEDURE Mgr. Marek Dvořák Rigorózní práce (2019) ABSTRAKT Předkládaná práce pojednává o jednom z efektivních nástrojů boje proti organizovanému zločinu, kterým je použití agenta. Použití agenta je jedním z taxativně vymezených operativně pátracích prostředků upravených trestním řádem, a to konkrétně ustanovením § 158e TŘ. Lze hovořit o silně ofenzivním instrumentu podléhajícím relativně složité právní regulaci, jenž mnohdy jako prakticky jediný umožňuje získání objektivních poznatků ze spletitého prostředí (nejen) konspirativně jednajících organizovaných zločineckých skupin. Zároveň se však použití agenta mnohdy dostává do kolize s vysokým standardem základních lidských práv garantovaných nejen právem vnitrostátním, ale též právem mezinárodním. Problematika si proto vyžaduje taktéž zkoumání aspektů mezinárodních, včetně judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Rigorózní práce je členěna (bez úvodu a závěru) do celkem 4 větších kapitol, v nichž autor rozebírá řešenou problematiku v celé její šíři, přičemž se nevyhýbá ani otázkám méně obvyklým či kontroverzním. V rámci jednotlivých pasáží jsou autorem uváděny ke zvážení jeho názory de lege ferenda, které následně stručně shrnuje v závěrečné kapitole práce. První část provádí...
|
host ::
RSS.